Sedněte si,babičko,vstává mladá dívka.Jenom seď,děvenko,já na přístí zastávce vystupuju... Jen si sedněte babičko,nejste v tranvaji,ale v čekárně u doktora.....
U některých výfukových dílů může dojít k poškození pouze některé jejich části, která je relativně lehce opravitelná a tato oprava je výhodnější, než koupě celého dílu. Nejčastěji se mění pružné díly, častým problémem jsou zkorodované příruby (zejména u francouzských vozů) nebo prorezivění v místě přivařeného háku na trubce. Další opravou je například nahrazení poškozeného katalyzátoru univerzálním katalyzátorem. Všechny tyto opravy vyžadují přivaření nového dílu - sváření provádíme výhradně v ochranné CO atmosféře (tuto svářečku má většina autoservisů).
Opravné díly kromě zmíněných pružných dílů a univerzálních katalyzátorů, které prodáváme, jsou hlavně kónusové příruby pro francouzské vozy dle průměru trubky, nátrubky - redukce na spoj s trubkou stejného průměru, háčky, ploché příruby, výztuhy a pohliníkované trubky používané pro výrobu výfuků.
Při opravě výfuku je třeba počítat i s většinou nutnou výměnou příslušenství výfuku, zejména spojovacích dílů.
Návod na demontáž výfuku je daleko kratší než demontáž samotná. Doba demontáže nejvíce záleží na provedení spojů jednotlivých dílů, dále také na zacházení při předchozí montáži. U přírub stažených šrouby stačí tyto povolit, což ovšem jde někdy nejrychleji bruskou - proto doporučujeme při montáži vyměnit zejména měděné samosvorné matice (po opětovné montáži použitých Cu matic je často opravdu bruska jedním z mála řešení, jak si poradit s kulatým původně šestihranem). Jinak vystačíme s klíči, případně s ocelovým kartáčem či sprejem WD40, jsou-li šrouby na jedné z přírub navařeny a musíme je zachránit. Po demontáži doporučujeme očistit příruby, případně odstranit zbytky těsnění (pomůže ocelový kartáč či pilový plátek). U kónusových přírub (hlavně francouzské vozy) stačí povolit sponu, víc není třeba, opět je vhodné zůstavající příruby očistit. U spoje dvou trubek nasunutých do sebe (navíc mírně deformovaných léta stáhnutou sponou) je vhodné si předem připravit sprej (kontox, WD40), často i kladivo a hodně pomůže i další pár rukou , doporučujeme v rukavicích, díly s tímto spojem nejprve sundáme ze závěsů.
Závěsné gumové silentbloky, pokud nejsou přišroubovány, lze také prostříknout olejem či WD40 pro snadnější povolení. U Favoritů a Felicií si navíc připravíme velký šroubovák, kterým se nejlépe vytáhnou segerovy pojistky silentbloků.
Chceme-li demontovaný výfuk odvéz k likvidaci, nezapomeňme na větší hadr, do kterého jej můžeme zabalit a předejdeme tím znečištění kufru či interiéru vozu.
Pokud jsme demontáží poškodili povrch přírub dílů, které neměníme, lze je po očištění zatřít Al nebo Zn barvou pro prodloužení životnosti. Upozornění: dostanou-li se chemické látky (barva, olej ap.) do katalyzátoru, mohou poškodit chemickou vrstvu monolitu a omezit funkčnost katalyzátoru, případně jej zcela znehodnotit.
Pro správný výběr výfuku je třeba znát technické parametry vozu - jsou uvedeny ve "velkém" technickém průkazu vozidla a většina údajů je i v OTP (osvědčení o technickém průkazu - "malý techničák", který nosíme u sebe). Nevěřme úředníkům a bazarovým prodejcům, kteří často podivně zaokrouhlují a udělají papírově limuzínu i z Velorexu (např. Renaulty se zdvihovým objemem 1721ccm velmi často označují jako obsah 1,8 - tento by byl pro zdvihový objem 1794ccm a může mít jiné výfukové potrubí, správné označení je 1,7). Rozdělení karosérií nejdete zde (Velorex bychom tedy hodnotili nejspíše jako coupé-kabriolet). Některé vozy jsou již výrobcem v obchodním názvu značeny jinak (např. Peugeot Boxer 2,5TD má zdvihový objem 2445ccm, správně zaokrouhlené označení by bylo 2,4TD).
U většiny vozů stačí znát kromě výrobce a modelu auta obsah motoru, počet ventilů (standartní motor má po jednom sacím a výfukovém na válec, nejběžnější čtyřválcový motor má tedy 8 ventilů, vyšším počtem ventilů se výrobci většinou rádi pochlubí, např. 16V) a jaké palivo těmito ventily proudí, zda je motor přeplňovaný turbodmychadlem a zda je vybaven přímým vstřikováním (opět se výrobci rádi pochlubí písmeny T a i), typ karosérie, zdali řadíme rychlostní stupně ručně nebo máme pod volantem jenom 2 pedály, kolik náprav nás uvádí v pohyb a jakou výkonnou silou, zdali výfukové plyny upravuje katalyzátor či nikoli a kdy si vůz prohlédl konec výrobní linky.
Nespornou výhodou je, pokud jsme si výfukové potrubí na autě prohlédli a můžeme díly porovnávet s katalogovými obrázky. Při prohlídce výfuku prohlédneme také stav závěsných silentbloků a spojovacích dílů, kteréžto doporučujeme měnit s příslušným dílem (u spon stahujících trubky je to takřka vždy nezbytností).
U poloviny automobilů vyzbrojeni těmito daty najdeme v celku rychle potřebné díly v katalozích, u některých vozů se musíme orientovat navíc kupříkladu podle kódu motoru, zobrazený kód v katalogu je posloupnost znaků, kterou najdeme ve výrobním čísle motoru, před a za kódem ve výrobním čísle jsou další sekvence znaků, pokud je v kódu motoru pomlčka, znamená libovolný znak. Kód motoru je potřeba znát např. u některých Seatů, VW, Škodovek atd., zvláště potřebujeme-li svodové potrubí či katalyzátor.
Co všecho se stane při nedokonalosti řídícího sytému a zhroucení programu v řídící jednotce motoru ? Jaký vliv na softwarové uspořádání charakteristických křivek má např. defektní zapalovací systém motoru ?
: Auto moto klub : 
Login / Reg.
Členové
Články
Diskuse
Hledání
Nový příspěvek
Odpovědět
